Návrhová doporučení

Obecný návrh konstrukce/dílu na lakování a výchozí stav použitých kovů musí usnadňovat nejen přípravu povrchu, lakování a kontrolu, ale také následnou údržbu dílu. Cílem je prostřednictvím pečlivě promyšleného návrhu, vhodného nátěrového systému a pravidelné údržby dosáhnout potenciálu trvanlivosti konstrukce (= životnosti).

Dobrá komunikace mezi projektovým manažerem, kovodělníkem (odpovědným za návrh) a lakýrníkem (odpovědným za nanášení nátěru) je nutná pro výběr nejvhodnějšího systému ochrany proti korozi a pro omezení konstrukčních chyb, které mohou mít negativní vliv na kvalitu nátěru a/nebo trvanlivost konstrukce.

Kromě zohlednění výrobních pravidel stanovených v ISO 12944 by měl návrh také vzít v úvahu:

• rozměrový aspekt, s cílem usnadnit manipulaci a přepravu (velikost a hmotnost)
• environmentální omezení (zamýšlené použití konstrukce) pro uvážlivý výběr kovu použitého pro výrobu, povrchové úpravy a nátěrový systém. Měly by být zvoleny jednoduché konstrukce a spoje by měly být před úpravou přednostně svařeny, nikoli přišroubovány či nýtovány (s výjimkou velkých konstrukcí, u kterých je obtížná úprava a manipulace).

Dodání dílů

1. Počáteční stavy dílů

Stav povrchu kovu použitého k výrobě součásti hraje zásadní roli v estetice a trvanlivosti práškového nátěru, jelikož povrchové vady mohou vést ke vzniku stop a výkonnostních vad.

Použitý kov proto nesmí obsahovat:

• korozi
• nerovnosti povrchu (třísky, deformace, okuje, vady broušení atd.)
• stopy po značení/párování (plstěné hroty, fixy, lepidla)
  
  
  ^{Tipy:  Trubkové prvky s podélnými svary musí být smontovány tak, aby nebyl svar viditelný. Podle návrhu by měl být díl skladován v podmínkách, které splňují tyto požadavky: místo k tomu určené (aby nedocházelo k nárazům, stopám apod.), čisté prostředí, chráněné před špatnými počasí (koroze). Některé výrobky používané pro tváření kovů (řezná kapalina, lisovací olej, tvářecí olej atd.) a pro značení podsestav mohou vést k defektům po lakování (vznik kráterů, stop, přeskakování). Jsou-li díly spárovány, měly by být pro účely identifikace přednostně použity kovové štítky nebo mechanické rytí na částech dílu, které nejsou po instalaci viditelné.}

2. Ostré hrany

V závislosti na tloušťce a/nebo použité metodě může fáze řezání vytvářet ostré hrany, které jsou často špatně chráněny nátěrovým systémem (nedostatečný nátěr = tenčí místa). To může mít dramatický vliv na trvanlivost nátěrového systému v závislosti na prostředí, ve kterém bude konstrukce postavena nebo jak bude díl používán (první fáze koroze). Ostré hrany musí být zaobleny nebo zkoseny.

Některé „oxidační“ metody řezání (řezání CO2 laserem, řezání kyslíkem atd.) mají za následek vznik HAZ (tepelně ovlivněná oblast) a nepřilnavé oxidové vrstvy, na které nátěrový systém špatně přilne (riziko odlupování). V tomto případě je nutné mechanické ošetření nebo silné moření, aby se tato vrstva před lakováním odstranila, aby se nátěrový systém správně spojil. U tenkých plechů není tryskání možné z důvodu nebezpečí deformace.

3. Odstraňování otřepů

Při špatném provedení mohou některé postupy zpracování kovů vést k otřepům (řezání, obrábění, perforování atd.). Po nátěru tyto otřepy vytvářejí buď nevzhledné silnější oblasti, nebo tenčí oblasti, které mohou mít negativní vliv na trvanlivost systému. Musí být odstraněny pečlivým broušením kovodělníkem, aby se snížily estetické problémy.

4. Perforace

Natírání děrovaného plechu se nedoporučuje, pokud je požadována odolnost proti korozi. Odstřižená hrana nemusí být chráněna a nucené proražení může vytvořit místní výstupek, který v dlouhodobém horizontu představuje pravděpodobný výchozí bod pro korozi. Pokud se při návrhu dílu nelze vyhnout použití děrovaného plechu, musí být dodrženy následující specifikace děrování podle vzorce pod obrázkem vpravo.

Montáž

1. Kombinace materiálů

Kombinace materiálů různých typů nebo složení mohou mít za následek rozdíly ve vzhledu po práškovém nátěru (např. kombinace oceli a pozinkované oceli) a/nebo špatnou odolnost proti korozi (galvanická koroze).

Ve všech případech je třeba zabránit vzniku galvanického páru a případné kontaktní plochy elektricky izolovat (izolační podložky). Je třeba věnovat pozornost přídavným součástem, které mohou být někdy neslučitelné s procesem práškového nátěru (odolnost vůči teplu a chemickým nebo mechanickým procesům). Pro usnadnění polymerace barvy musí být mechanicky svařované součásti navrženy tak, aby byl co nejmenší rozdíl v tloušťce jejich součástí (tenký plech/plát).

2/ Svary

Svary nesmějí mít žádné nerovnosti, krápníky, pórovitosti nebo krátery ani nesmí být zoxidované. Případné vady lze odstranit ad hoc úpravou.

Svarové housenky musí být pokud možno souvislé (s přihlédnutím k mechanickým provozním omezením dílu/konstrukce), neporézní a bez kráterů, aby se zabránilo stékání kapalin pro přípravu povrchu, což má za následek riziko selhání nátěru a následné spuštění lokalizované koroze. Porézní, nespojité svary mají za následek:

• únik plynů během fáze vytvrzování barvy; odpařování způsobuje bublinkovou vadu,
• zachycení nebo stékání nátěru a zbytkových produktů, jako jsou povrchové úpravy, zejména uvnitř trubek nebo vzduchových mezer.

Na správně zkosených místech se snadněji dosáhne hladkého svaru.

Struska a rozstřik musí být odstraněny. Výrobky určené k zabránění ulpívání rozstřiku (antispatter) musí být bez silikonu, který by poškozoval nátěr, a na těchto antiadhezivních výrobcích musí být provedena vhodná příprava povrchu (chemická nebo mechanická).

U sestav v těsném kontaktu (výztuhy, zpevnění atd.) musí být sloupky a úhlopříčky svařeny odsazené, aby umožnily volný oběh ošetřovacích kapalin a zamezily stékání a nechráněným nebo špatně chráněným oblastem.

Svary provedené po zinkování musí být případně ošetřeny a opraveny.

3. Dutiny

Dutiny (úzké prostory, praskliny, vzduchové mezery) mohou mít za následek zahájení koroze, protože malá velikost prostoru znemožňuje pronikání úpravy a nátěru.

V ideálním případě se návrh vyhne úzkým mezerám a nedojde k tomu, mezery umožní úpravu (přístupový prostor) nebo budou utěsněny (neporézní svary nebo výplň).

Patří mezi ně mimo jiné:

• klínové spoje
• volutové spoje
• zákruty
• svařování pantů
• rozety na plochém listu
• výztuhy
• atd.

4. Retenční zóny

Prvotní návrh konstrukce/dílu zajistí, aby zde bylo co nejméně retenčních zón / zón stagnace kapaliny (trubky, prohlubně, ploché plochy) s ohledem na její použití a také na její úpravu před práškovým nátěrem. Je-li díl vyroben částečně nebo zcela z dutých těles, budou zajištěny průduchy (odvod ošetřovacích kapalin).

5. Výztuhy

Celý obvod spoje musí být svařen, aby se zabránilo vzniku dutin. Pečlivě promyšlený design omezí stagnaci vody nebo jiných usazenin a umožní snadný přístup pro aplikaci nátěrového systému.

6. Závěsné body

Závěsné body musí být definovány ve fázi návrhu, aby byla zajištěna manipulace s dílem a účinná úprava. Zejména závěsné otvory budou umístěny tak, aby nebyly po instalaci dílu viditelné a také musí umožňovat naklonění dílu při povrchové úpravě, aby se předešlo účinkům strhávání (znečištění navazujících lázní z horního toku).

Je-li to možné, musí být bod projednán s lakýrníkem na začátku fáze návrhu.

7. Pohyblivé díly

Díly, které obsahují odnímatelné pohyblivé části, mohou být práškově natřeny odděleně, přičemž je ponechána vůle, která bere v úvahu tloušťku nátěru.

Konečná úprava

Konečnou fází výroby před antikorozní ochranou a/nebo lakováním je konečná úprava. Tato operace zahrnuje odstranění otřepů, čištění svarových housenek a opravu povrchových nedokonalostí.

^{Ochrana a očekávané vlastnosti se budou lišit v závislosti na konstrukci lakovaného dílu, kvalitě předúpravy povrchu a nanášení a tloušťce nátěrového systému, jakož i programu údržby natíraných povrchů. Tato informace je uvedena jako orientační. Vychází z našich zkušeností a laboratorních výsledků a nepředstavuje z naší strany závazek.}